TURISTICKÉ PUTOVÁNÍ SLANÝ - PANENSKÝ TÝNEC

Ve spolupráci s Infocentrem Slaný je vydáno kulturně historické putování Slánskem. Trasa č. 9 : Slaný -  Panenský Týnec. 

 ČESKOSLOVENSKÝ  POTLACH

Šerif Bidlo z osady Bílý Racek Panenský Týnec jede žádat do Prievidze o pořádání Československého potlachu v Panenském Týnci.

Československý potlach by se měl uskutečnit ve dnech: 25, 26 a 27 září 2009. 

Pořádající osady:

- Bílý Racek Panenský Týnec - šerif Bidlo

- Modrá Zátoka Žerotín - šerif Reďák

- Kamarádi údolí Berounky - šerif Rohlík

- Supové - šerif Míra Hort a osada Za pecí - šerif Zdeněk Dundr a kamarádi.  

_____________________________________________________________________________________

  Klub Českých turistů vydal novou turistickou kartičku č. 0332 Více na : www.cestykehvezdam.cz

Nové cykloturistické trasy "Lounsko I". Značená

 trasa pod číslem  3035  prochází Panenským Týncem.     Zde je mapka trasy.    

Mapky Panenského Týnce

Šipky na mapce okolo Panenského Týnce Vám ukazují na zajímavosti, které můžete najít v okolních obcích.

Okolí Panenského Týnce

Žerotín:

V Žerotíně nalezneme zbytky kdysi slavného hradu pánů za Žerotína, zničeného během třicetileté války. Hrad byl obehnán dvojím valem, a byl podlouhlý, 34 kroků široký a 48 kroků dlouhý. Zachovány zůstaly zbytky zdiva, pozůstatek někdejších věží, v jejichž hořejší části bylo vidět díry po koulích, známky násilného dobývání a příkopy.

Při hlavní silnici č. I/7 ve směru na Třebíz nalezneme kostel sv. Blažeje a „zázračnou studánku“ s léčivou vodou. O kostelíku a studánce píše Václav Beneš Třebízský ve svých povídkách.

Toužetín:

Uprostřed obce Toužetín, za obecním úřadem,  nalezneme ve statku čp. 1, (původně gotickou) tvrz, která  se poprvé připomíná v r. 1372 a přestavěnou (r. 1697, Giacomo a Pietro Maggi) na barokní zámek. Ke vstupnímu portálu vede nad vodním příkopem kamenný most se sochami sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Je to do obdélníku postavená budova s malým obdélníkovým dvorkem uprostřed.

Donín:

Na náhorní plošině nad obcí, (doložená r. 1325) je postavená kamenná stavba z r. 1846 - kdysi větrný mlýn. Dnes je již bez větrných lopatek, ale kruhová stavba větrného mlýna se tyčí do výše několika poschodí. Nejlépe je vidět ze silnice mezi Panenským Týncem a Vrbnem nad Lesy (tedy z cykloturistické trasy č 3035). Protože minulý režim nechal vysadit před mlýn větrolam, není ze silnice č. I/7 vidět.

Donín je také rodištěm generálporučíka ing. Františka Fajtla. Za druhé světové války, letec nejprve na západní frontě, později na východní frontě, několikrát sestřelen. Po válce, při návratu ze západní fronty, několik let vězněn.

Hrdina České republiky a čestný občan Panenského Týnce. V roce 2002 se dožívá ve zdraví 90. let. Napsal několik knih z období II. světové války, kde byl velitelem 313. stíhací perutě RAF, podle vlastních zážitků.

Peruc:

Zemědělská obec doložená r. 1170. Gotický hrad byl v 16. stol. přestavěn a rozšířen na renesanční zámek, upravený pozdně barokně. Na   zámku pobýval po r. 1945 malíř Emil Filla, kde má také pamětní síň a výstavu svých obrazů. Proti zámku stojí barokní kostel sv. Petra a Pavla (stavěn v 1724, P. P. Columbani).  Nedaleká  Boženina studánka a pod obcí prastarý Oldřichův dub  připomínající pověst o setkání knížete Oldřich a Boženy. Obecní úřad zřídil ze zámecké sýpky muzeum předmětů, které užívali naši předkové.

Vraný:

U silnice poblíž Vraného směrem od Peruce stojí „Památník tří císařů“ (1913, A. Grath). Připomíná setkání rakouského císaře Františka I., ruského cara Alexandra I. a pruského krále Bedřich Vilém III., kteří zde přihlíželi defilé vojsk po vítězné bitvě nad Napoleonem u Chlumce v r. 1813.

V letech 1785 – 1794 nechala metropolitní kapitula (majitelé městečka) vystavět na návsi nad obcí poblíž kostela patrový rokokový zámek, situovaný do anglického parku. Dnes slouží zámek jako domov důchodců.

V parku před vchodem do zámku je busta Svatopluka Čecha, která připomíná, že zde prožil koncem 50. a počátkem 60. let 19. století část svého dětství, neboť jeho otec byl tehdy ve Vraném hospodářským správcem.

Klobuky:

Obec při Zlonickém potoce doložena z r. 1226. Na návrší v Klobukách nalezneme barokní kostel sv. Vavřince (1729 – 36) na místě staršího (1352) a faru, kde v létech 1899 – 1909 zde žil a psal své povídky spisovatel Chodska Jindřich Šimon Baar (1869 – 1925). Jako zdejší farář odhaloval pomník neméně významnému faráři P. Josefu Václavu Commersimu na hřbitově v Panenském Týnci dne 13. října 1907.

Klobuky jsou rodištěm spoluzakladatele SOKOLA Jana Malypetra (1815 – 1899) a syna Jana Malypetra (1873 - 1947) starosty obce Klobuky, strarosta ve Slaném, ministr vnitra ČSR, předseda vlády ČSR, poslanec a předseda poslanecké sněmovny. (V roce 2003 odhalena nynějším předsedou PSP ČR Lubomírem Zaorálkem,  - pamětní deska k 130 výročí narození).

Asi v polovině silnice z Klobuk směrem do Telec uvidíme vpravo asi 50 metrů v poli kamenný menhir „Kamenný pastýř“ nebo „Zkamenělý slouha“, který má schopnost dodávat pozitivní energii podobně jako nedostavěný chrám v Panenském Týnci. Podle pověsti postoupí kámen za rok o krok jako zrnko písku ke kostelu ve vsi.

Kokovice:

Zde nalezneme rodný dům básníka Karla Tomana (vlastním jménem Antonín Bernášek, 1877 – 1946). Je to první dům v obci vlevo ve směru od Úherec. V současnosti je to zchátralý statek s pamětní deskou v průčelí obytné budovy.

Třebíz:

Obec doložená r. 1318. V jádru této malebné obce je ucelený soubor barokních domů, který je využit pro národopisné muzeum. Expozice v Cívkově statku čp. 1 (16. stol.) a v dalších staveních.  Uprostřed náměstíčka stojí památník v rodném domě čp. 19 spisovatele Václava Beneše Třebízského (1849 – 1884) a pomník (1892, Ant. Procházka a F. Hergesel ml.). V letních měsících je tento skanzen a dům Třebízského otevřen návštěvníkům. Také slavní Třebízská pouť je po léta vyhlášenou v širokém okolí. V obci také stávala tvrz. Věž třebízské tvrze je spojována s klášterem v Panenském Týnci, jehož řádové sestry tu údajně byly drženy ve vězení, jestliže porušily řeholní řády.

Líský:

U obce Líský, těsně před obcí vpravo za malým lesíkem, nalezneme v krásném háječku studánku „KRÁLOVKA“. Pověst o ní říká, že schovávala  klíče od dvanáctero dveří, které ukrývaly Český královský poklad před jeho rozkradením.

      mapa Panenského Týnce